Smiřice
fotografie jednotlivých domů smiřických ulic

Smiřický Zpravodaj.
  Podíváme-li se do historie, dozvíme se, že jednotlivé domy byly nejdříve označovány jmény prvních majitelů ( kupců, stavebníků ). Teprve za panovníka Josefa II. bylo kolem roku 1780 zavedeno číslování domů. Ve Smiřicích došlo poměrně brzy ke změně číslování domů po katastrálním spojení města Smiřic a vesničky Smiřičky.
  Číslování domů bylo zavedeno z administrativních důvodů – pro lepší přehled. Číslovat se pochopitelně začínalo od jedničky a čísla narůstala podle toho, jak v místě přibývaly domy. Nejnižší čísla mívaly ty nejdůležitější domy v místě. Jedničku proto mívala zpravidla fara. Potom to bývala radnice ( rychta ), škola apod. Ve Smiřicích byla dominantní stavbou budova zámku.
  Číslování domů pokračovalo od začátku 19. století od zámku směrem na západ po jižní straně dnešních ulic: Palackého, Zemanovy a Hankovy až na Pácaltův kopec. Tam byl dům s popisným číslem 63. Odtamtud pokračovalo číslování směrem na východ v Hanzově ulici, Hankově, Zemanově, Palackého a Mlýnské. proto má restaurace Dvorana čp. 125 a bývalá radnice o kousek dál čp. 126. Číslování tehdy pokračovalo po Šternberkově nábřeží ( dnes U Stadionu ) až do dnešní Seligerovy ulice ( zde byl dům čp. 145 ). Teprve potom později byly stavěny domy mimo tyto ulice – vznikaly ulice nové – i proto máme ve Smiřicích i Novou ulici.

Z kroniky:
Dne 17. června 1883
   konána slavnost pojmenování ulic města Smiřic v rodném domku Adolfa Ignace Mautnera rytíře z Markhofu. Slavnostní řeč přednesl Petr P. Skořepa. Prostranství před radnicí a školou a kostelem od domu Vinc. Slezáka č. 128 až k domu Albrechta Malburga č. 6 pojmenováno „Náměstí“; ulice za železným mostem „Sternbergovo nábřeží“; ulice vedoucí k Mautnerovu chudobinci „Mautnerova ulice“; hlavní ulice od č. 6 až ku prvnímu mostu „Palackého třída“; od prvního mostu až ke druhému, t.j. od domu Frant. Jakoubka až k domu Jana Schiefnera „Mezimostí“; ulice od dřevěného mostu směrem ke Zderazi „ Liebigova třída“; ulice od Kučerových k Holohlavům „Hansova ulice“; ulice od mostu u Schiefnerových ke dráze, sklepů a na kopec „Hankova třída“ a ulice mezi domy č. 23 a 24 na obec vedoucí nazvána „Hasičská ulice“. Ulice pojmenovány účelně podle dějin a vynikajících mužů národa i města Smiřic.



  V našem městě je evidováno ke dni 28.8.2009 38 ulic a 679 adres, ( 17.7.2009 38 ulic a 603 adres, dne 6.8.2007 to bylo 593 adres ).
Celkem je v městských částech Smiřice, Trotina a Rodov přihlášeno k trvalému pobytu 3 057 ( 3 072 a 3 061 ) obyvatel.
Ladislavě Reichové děkuji za poskytnutí podrobností k názvům ulic.


počet lidí ve Smiřicích, zdroj Internet

  Usnesením Okresního národního výboru v Hradci Králové 14.2.1974 bylo rozhodnuto, že Městský národní výbor Smiřice je společným Národním výborem i pro obec Holohlavy, s účinností od 1.3.1974. V roce 1985 s účinností od 1.7. se ještě sloučila obec Rodov s městem Smiřice. Město Smiřice tak mělo tyto části 1. Holohlavy, 2. Rodov, 3. Smiřice, 4.Trotina.

  Usnesením ONV v Hradci Králové z 27.9.1990 a rady Východočeského krajského národního výboru Hradec Králové z 15.11.1990 bylo město Smiřice rozděleno na město Smiřice a obec Holohlavy, s účinností od 24.11.1990. Obec Holohlavy netvoří žádné části.

  Podle usnesení České národní rady č.367/1990 sb. o obcích, byl zrušen Městský národní výbor Smiřice. Byl ustaven městský úřad v čele se starostou.

  Pod panství Smiřice v roce 1651 patřilo 38 obcí. V této tobě měly Smiřice 29 domů. Blízká obec Smiřičky měla 18 domů. V jednu ves splynuly v roce 1654.
V roce 1870 měly Smiřice 1270 obyvatel a 150 domů.
V roce 1890 - 2247 obyvatel a 212 domů.
V roce 1921 - 2138 obyvatel a 258 domů.
V roce 2001 - 3145 obyvatel a 536 obydlených domů.
Celkem je zde 614 domů a 1215 bytů ( obydlených jen 1106 bytů )
K 25.2.2008 je ve Smiřicích 600 adres, Trotině 11 adres a Rodově 63 adres.
Ke stejnému datu je v těchto třech částech Smiřic přihlášeno celkem 3 074 obyvatel.
Zdroj: web.mvcr.cz.